Úvod do příkazového jazyka DCL

Uživatel s počítačem komunikuje prostřednictvím příkazového jazyka. V OpenVMS se nejčastěji používá příkazový jazyk DCL (Digital Command Language). Jako DCL se označuje i interpret příkazů.

Poznámka: Lze používat i jiné interprety příkazů. Dokonce lze vytvořit jiné prostředí a programátorská rozhraní tak, aby uživatel získal pocit práce s úplně jiným operačním systémem. Tak je tomu v případě POSIXu.

Příkaz v jazyce DCL se skládá z vlastního jména příkazu a případných parametrů a kvalifikátorů. Kvalifikátory začínají znakem lomítko /. Kvalifikátory se uvádějí buď za jménem příkazu (globální kvalifikátory) nebo za některým parametrem (poziční).

Platí následující pravidla:

Malá a velká písmena se nerozlišují.
Jména příkazů a kvalifikátorů lze zkracovat. Jediným omezením je, aby byly rozlišitelné od zkratek jiných příkazů a kvalifikátorů.
Pokud v příkazu neuvedeme všechny povinné parametry, interpret příkazů se na ně zeptá.
Velmi dlouhý text příkazu a parametrů se někdy nemusí vejít na jeden řádek. V takovém případě lze na konci řádku uvést pomlčku - a pokračovat v zadávání na následujícím řádku.

Ukázka příkazu: copy *.txt [.texty]/conf

Zde uvedený příkaz copy má dva parametry a jeden kvalifikátor. Provede kopírování všech souborů typu .txt do podadresáře [.texty]. Zkráceným zápisem kvalifikátoru /confirmation jsme způsobili, že systém si od nás před kopírováním každého souboru vyžádá souhlas.

U některých kvalifikátorů se uvádějí hodnoty. Ať už hodnota jedna, nebo celý seznam uzavřený v závorkách. Například /output=ven.dat nebo /select=(*.txt,*.doc).

Obvykle na umístění kvalifikátoru nezáleží, avšak někdy si musíme dát pozor:

print/copies=2 main.c,main.h: Příkazem vytisknene dvě kopie uvedených souborů.
print main.c,main.h/copies=2: Soubor main.c bude vytištěn v jednom exempláři, zatímco main.h bude vytištěn dvakrát.